TritonkaStrava: Samotná magická energie
Výskyt: Hlubiny moří, kde se živí kouzelnými řasami. Jen mořští lidé ví, kde je hledat. Pokud tritonky nemohou nalézt dostatečné množství kouzelných řas, přesunou se na mělčiny. Odtud mohou být během bouří zaneseny až na písčité pláže. Jakmile se ocitnou na pláži, zavrtají se do písku, kde čekají, dokud se poblíž neobjeví nějaký zdroj magie.
Popis (vzhled): Přes 20 cm dlouhá stočená ulita, na první pohled prázdná. ( Viz. obrázek pod článkem )
Vlastnosti: Tritonka je mořský hlavonožec s poměrně velkou stočenou ulitou. Málo kdo s ní přišel do styku, ba většina lidí o ní ani vůbec neví. Ve starých knihách ji lze nalézt pod titulem: "Jak zbavit čaroděje kouzelné moci". Tritonka se živí magickou energií všeho druhu. Dokáže slabé záchvěvy vycítit na velké vzdálenosti a pomalu, ale jistě vyhledat zdroj. Jakmile se "doplazí" ke zdroji, vysune své chapadla a začne nasávat. Během tohoto procesu začne její ulita zlatavě zářit. Mořeplavci, kteří z paluby spatří v průzračných hlubinách toto zlatavé světlo myslí, že se jedná o potopený poklad, který se blýská ve slunečních paprscích, které do hlubin pronikají.
Stejně tak, jako dokáží vysát magii z kouzelných řas, dokáží vysát magii z kohokoli, kdo magii ovládá a to tak, že definitivně. Pokud je čaroději tritonka přitisknuta k srdci, ihned zarazí své chapadla a začne sát. V tomto procesu ji není možné odstranit, aniž by nedošlo ke smrti toho, koho tritonka vysává. Je totiž napojená na jeho srdce a pokud by ji chtěl někdo odstranit násilím, dojde k poškození srdce. Jakmile tritonka vysaje veškerou magickou energii, kterou tělo obsahovalo, přestane zářit a sama se pustí, aniž by poškodila dotyčného srdce. Na tom místě zbude jen malá jizva. Dotyčný je pak nadobro zbaven magických sil, které již NENÍ MOŽNÉ nijak obnovit.
Existuje však kouzlo, které už zná opravdu jen hrstka kouzelníků. Pokud se na ní třikrát zaklepe a zašeptá:
"Úúff-T´a S-íL´a", tritonka usne. To je jediný způsob jak odstranit tritonku z těla bez úhony na zdraví před tím, než vysaje veškerou magickou sílu. Pokud tritonka nedokončí proces vysávání, dotyčný ztratí sice spoustu sil, ale brzy se mu opět vrátí. Odsávání trvá přibližně 20 minut.
Šance, že natrefíte na tritonku je asi tak 1:1 000 000. Na plážích jsou opravdu velmi vzácné. V hlubinách jich je mnohem více, avšak pravděpodobnost najít jednu jedinou i tam, je velmi malá.
Ulita tritonky je fyzicky nezničitelná a kouzla, které by ji zničili pozře. Je proto nemožné ji jakkoli ohrozit a věk, kterého se mohou dožívat přesahuje podle některých knih až 300 let. Jelikož tritonka vždy vystrkuje pouze svá chapadla, NIKDO neví, jak ve skutečnosti vůbec vypadá.

ŠakalopaStrava: Zelenina, lesní plody
Výskyt: Lesy a louky
Popis: Šakalopa je druh velice hojného a rozšířeného hlodavce. Je jen o málo větší než běžný zajíc. Nápadným znakem jsou malé parůžky, vyrůstající z jejich hlavy.
Vlastnosti: Sdílí téměř všechny vlastnosti se svým příbuzným - zajícem. Jsou stejně tak plašší, ale za noci se klidně přiblíží k lidským obydlím, kde na záhonech okusují listy plodin. Občas je můžeme spatřit i za dne, to například když se stěhují a přebíhají nám přes cestu. Pokud jsou zahnáni do kouta a nemají se jak bránit, rozšklebí svá ústa tak podivně, že se predátor dá kolikrát s hrůzou na útěk. Šakalopy mají přirozeně největší strach z hadů všech tvarů, velikostí i barev. Jejich odstrašující "škleb" má připomínat hadí hlavu, jelikož si myslí, že je to to nejhorší, co může být. Během "šklebu" dokonce i výhružně zasyčí. Po této reakci si kde kdo rozmyslí, jestli si je dát k obědu. Když se zrvona "nešklebí", jejich hlava vypadá úplně stejně jako u normálního zajíce.
FosaStrava: Maso, mršiny
Výskyt: Lesy, hory
Popis: Výhradně noční predátoři. Dosahují výšky asi 130 cm v kohoutku, délka těla přibližně 150 cm i s ocasem. Jedinci, co jejich útok přežili říkají, že si pamatují jen velké zlé oči a opravdu děsivě velké drápy.
Vlastnosti: Útočí jako smečka. Fosy jsou velmi společenská zvířata. Své doupata mají v horách, v jeskyních. Za noci ale slézají z hor a vydávají se do lesů za potravou, kterou tvoří hlavně vysoká zvěř. Pokud však natrefí na zbloudilého pocestného, je to pro ně eště lepší. Jejich společenské chování by se dalo připodobnit k vlkům. Místo vytí se však dorozumívají chechtavými zvuky. Jsou velice rychlí a dokáží se pohybovat velice tiše. Svou oběť si nejdříve nahánějí a hrají si s ní. Rychle mění své stanoviště, čímž navozují dojem, že jich je tam mnohem mnohem více. Standartní počet je kolem 12 jedinců, převážně samců, avšak samice se také zapojují.
Jejich mláďata rychle rostou a jsou velmi přizpůsobivá. Pokud si myslíte, že když pár fos zabijete, máte od nich pokoj, tak ste na omylu. Brzy se objeví nová generace.

A další!