close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Nelze být vždy hrdina, ale vždy lze zůstat člověkem.

Březen 2013

Korálové království

8. března 2013 v 20:24 ╠ Místa
Nachází se přibližně ve středu Elerynského moře a je domovem mořských lidí.
Leží skryto, obehnáno podmořskými útesy.
Celý okruh hladiny nad královstvím byl před dávnými časy očarován tak, že jakmile by se k němu přiblížila loď, vznikne vodní vír, který zabrání, aby se loď k podmořskému království vůbec přiblížila. Snad už ve všech mapách je tato oblast nazývána Oblastí velkých vírů. Nikdo nemá nejmenší tušení o tom, že to způsobují kouzla, která chrání Korálové království.
Jako vstup slouží jeskynní tunely, vedoucí skrz útes, které jsou přísně střeženy.
Je to hotová pastva pro oči. Hýří to tu barvami a pestrostí všeho druhu. Je tu mnoho příbytků, které jsou buď jeskynního typu, korálového typu nebo vytvořené z věcí, které se dostali do moře díky lidem. Největší stavbou je zde palác. Palác je vtesán do útesových skalisk. Je obrovský, má mnoho částí, které osidlují nejrůznější instituce. Fakticky zde bydlí pouze ty nejvýše postavené rodiny. Většinou jde o rodiny, kde muž je členem Elerynského sněmu.




Nová rasa

6. března 2013 v 20:50 | Debb |  ╠ Info
Tak jsem tu s další důležitou informací, která Vás, buďto jako čtenáře nadchne a nebo hráče přivede na nový směr k vytváření Vaší postavy. ^_^
Článek vymyslel a vytvořil mistmagius, kterému mimoděk patří můj obdiv a dík. *Udělí mu jedničku* C:
Takže si to můžete pročíst, pro více informací rozklikněte článek. :>

Tvorové č. 2

3. března 2013 v 14:15 | mistmagius |  ╠ Info

Tritonka

Strava: Samotná magická energie

Výskyt: Hlubiny moří, kde se živí kouzelnými řasami. Jen mořští lidé ví, kde je hledat. Pokud tritonky nemohou nalézt dostatečné množství kouzelných řas, přesunou se na mělčiny. Odtud mohou být během bouří zaneseny až na písčité pláže. Jakmile se ocitnou na pláži, zavrtají se do písku, kde čekají, dokud se poblíž neobjeví nějaký zdroj magie.

Popis (vzhled): Přes 20 cm dlouhá stočená ulita, na první pohled prázdná. ( Viz. obrázek pod článkem )

Vlastnosti: Tritonka je mořský hlavonožec s poměrně velkou stočenou ulitou. Málo kdo s ní přišel do styku, ba většina lidí o ní ani vůbec neví. Ve starých knihách ji lze nalézt pod titulem: "Jak zbavit čaroděje kouzelné moci". Tritonka se živí magickou energií všeho druhu. Dokáže slabé záchvěvy vycítit na velké vzdálenosti a pomalu, ale jistě vyhledat zdroj. Jakmile se "doplazí" ke zdroji, vysune své chapadla a začne nasávat. Během tohoto procesu začne její ulita zlatavě zářit. Mořeplavci, kteří z paluby spatří v průzračných hlubinách toto zlatavé světlo myslí, že se jedná o potopený poklad, který se blýská ve slunečních paprscích, které do hlubin pronikají.
Stejně tak, jako dokáží vysát magii z kouzelných řas, dokáží vysát magii z kohokoli, kdo magii ovládá a to tak, že definitivně. Pokud je čaroději tritonka přitisknuta k srdci, ihned zarazí své chapadla a začne sát. V tomto procesu ji není možné odstranit, aniž by nedošlo ke smrti toho, koho tritonka vysává. Je totiž napojená na jeho srdce a pokud by ji chtěl někdo odstranit násilím, dojde k poškození srdce. Jakmile tritonka vysaje veškerou magickou energii, kterou tělo obsahovalo, přestane zářit a sama se pustí, aniž by poškodila dotyčného srdce. Na tom místě zbude jen malá jizva. Dotyčný je pak nadobro zbaven magických sil, které již NENÍ MOŽNÉ nijak obnovit.

Existuje však kouzlo, které už zná opravdu jen hrstka kouzelníků. Pokud se na ní třikrát zaklepe a zašeptá:
"Úúff-T´a S-íL´a", tritonka usne. To je jediný způsob jak odstranit tritonku z těla bez úhony na zdraví před tím, než vysaje veškerou magickou sílu. Pokud tritonka nedokončí proces vysávání, dotyčný ztratí sice spoustu sil, ale brzy se mu opět vrátí. Odsávání trvá přibližně 20 minut.
Šance, že natrefíte na tritonku je asi tak 1:1 000 000. Na plážích jsou opravdu velmi vzácné. V hlubinách jich je mnohem více, avšak pravděpodobnost najít jednu jedinou i tam, je velmi malá.
Ulita tritonky je fyzicky nezničitelná a kouzla, které by ji zničili pozře. Je proto nemožné ji jakkoli ohrozit a věk, kterého se mohou dožívat přesahuje podle některých knih až 300 let. Jelikož tritonka vždy vystrkuje pouze svá chapadla, NIKDO neví, jak ve skutečnosti vůbec vypadá.



Šakalopa

Strava: Zelenina, lesní plody

Výskyt: Lesy a louky

Popis: Šakalopa je druh velice hojného a rozšířeného hlodavce. Je jen o málo větší než běžný zajíc. Nápadným znakem jsou malé parůžky, vyrůstající z jejich hlavy.

Vlastnosti: Sdílí téměř všechny vlastnosti se svým příbuzným - zajícem. Jsou stejně tak plašší, ale za noci se klidně přiblíží k lidským obydlím, kde na záhonech okusují listy plodin. Občas je můžeme spatřit i za dne, to například když se stěhují a přebíhají nám přes cestu. Pokud jsou zahnáni do kouta a nemají se jak bránit, rozšklebí svá ústa tak podivně, že se predátor dá kolikrát s hrůzou na útěk. Šakalopy mají přirozeně největší strach z hadů všech tvarů, velikostí i barev. Jejich odstrašující "škleb" má připomínat hadí hlavu, jelikož si myslí, že je to to nejhorší, co může být. Během "šklebu" dokonce i výhružně zasyčí. Po této reakci si kde kdo rozmyslí, jestli si je dát k obědu. Když se zrvona "nešklebí", jejich hlava vypadá úplně stejně jako u normálního zajíce.



Fosa

Strava: Maso, mršiny

Výskyt: Lesy, hory

Popis: Výhradně noční predátoři. Dosahují výšky asi 130 cm v kohoutku, délka těla přibližně 150 cm i s ocasem. Jedinci, co jejich útok přežili říkají, že si pamatují jen velké zlé oči a opravdu děsivě velké drápy.

Vlastnosti: Útočí jako smečka. Fosy jsou velmi společenská zvířata. Své doupata mají v horách, v jeskyních. Za noci ale slézají z hor a vydávají se do lesů za potravou, kterou tvoří hlavně vysoká zvěř. Pokud však natrefí na zbloudilého pocestného, je to pro ně eště lepší. Jejich společenské chování by se dalo připodobnit k vlkům. Místo vytí se však dorozumívají chechtavými zvuky. Jsou velice rychlí a dokáží se pohybovat velice tiše. Svou oběť si nejdříve nahánějí a hrají si s ní. Rychle mění své stanoviště, čímž navozují dojem, že jich je tam mnohem mnohem více. Standartní počet je kolem 12 jedinců, převážně samců, avšak samice se také zapojují.
Jejich mláďata rychle rostou a jsou velmi přizpůsobivá. Pokud si myslíte, že když pár fos zabijete, máte od nich pokoj, tak ste na omylu. Brzy se objeví nová generace.
A další!

Průvodce květinami

3. března 2013 v 13:59 ╠ Info


Goblinberry


Výskyt: Tato bylina se vyskytuje ve velkém počtu. Rozšířila se ze severu a jak už název z části prozrazuje, je to bylina objevená pradávnými kmeny goblinů. Mimo les ji poutníci snadno nacházejí na loukách, mýtinách i v horách.

Popis: Drobná rostlina podobná vetší kopřivě se žlutými, šťavnatými, avšak nejedlými bobulemi.

Vlastnosti: Alchymisté využívají její léčivé listy do lektvarů nebo čajů. Šťáva z této rostliny má velmi kladný účinek na mysl a soustředění. A pravým opakem jsou její výrazně svítivé bobule, které se dávají jako přísada do jedů. Po prvním loku otupují smysly a přinejhorším uvedou člověka do úplněho bezvědomí. U dětí nebo zraněných jsou uváděny případy, kdy zastavila dýchání a člověk tak zemřel.

Sluneční květina

Výskyt: Je to velmi vzácná rostlina, právě pro její zářící květ. Avšak šťastlivci by ji mohli vidět na slunných místech. (Louky, mýtiny, pláně.)

Popis: Štíhlá rostlina dosahující až jednoho metru se dvěma převislými, dlouhými, zelenými listy s červeným květem, který postupně mění barvu, dokud zcela nezežloutne, poté květ uvadne a odpadne. Listy však zůstávají a na jeho místo roste nový, červený květ.

Vlastnosti: Tato květina je podle legend nesmrtelná, dokud ji někdo nezničí nebo neodřízne. Po nocích volá slunce oslnivou září, která vychází z jejích květů, tím láka zvědavé pohledy a často tak končí jako ozdoba ve váze, kde ale ihned uhyne. Louka, posetá těmito rostlinami je po nocích pravým pokladem pro oči. Její pravý užitek ve světě alchymie není znám právě pro její vzácnost, ale povídá se, že ji druidové používali k lektvaru, který člověku zajistil obrovskou moc, slávu a nesmrtelnost.

Demonní houba

Výskyt: "Bohužel" se vyskytuje po celém kontinentu Valcie. Lidé ji nacházeli v jeskynních nebo vlhkých, opuštěných chodbách sklepů nebo podzemních chodeb.

Popis: Statná houba připomínající mohutný a vysoký hřib s červeným kloboukem a sitě černou, tlustou nožičkou.

Vlastnosti: Její přítomnost poznáte ihned podle čichu. Její klobouk totiž vylučuje zvláštní, avšak příšerně páchnoucí tekutiny, čímž láká hmyz, který se přilepí na jeho lepkavý klobouk. Jakmile se mrtvolka rozpadne, houba přijme její hnijící tělo jako hnojivo a o něco povyroste, čímž její aroma přidá na intezitě, takže přiláká více a více hmyzu. Pro lidi je to nesnesitelný zápach mrtvol, rozkládajícího masa a smrti. Avšak pro mouchy je to lahdoná vůně a padjí tak do více a více pastí těchto démonických hub. Její klobouk se po rozdrcení stává smrtelnou šťávou a díky tomu se tak vytváří smrtelné jedy.


Legenda; pět draků

2. března 2013 v 18:34 | Debb |  ╠ Info
Před dávnou a ještě dávnější dobou tu byl celek pěti draků. Byly to téměř stejní draci jaké známe nyní, akorát tito byly o malinko odlišnější od všech ostatních. Nejen, že větší, silnější, ale i uvažovali. Né jako prosté zvíře vedené instinkty. Tohle byla čirá inteligence a vědění. Neprahli ani po zlatě ba ani nebyly vybíravý pouze na princeznino maso či neměli potřebu škodit a rdousit vše živé chodící po zemi. Přirozeně se vylíhly z vajec, ale v jejich hrudi měli biologicky přirostlý drahokam jedné barvy. Nikdo neví, odkud se vzali, kdo je matkou.
Jak draci samostatně rostli, jejich odlišnost deroucí se na povrch začala být čím dál jasnější; z jejich hrudi a zad mezi lopatkami vylézal jasný hrot krystalu, který se jen těžko dal urvat. Ať už šlo o mocnosti nějaké vyšší síly či jen nepodařený experiment nějakého trhlého mága, z malých milosrdných draků se stali statní draci z jejichž hrudi vycházel samotný krystal, který jak se zdál, byl nedílnou součástí jejich života.










Více níže.